उपधाव् — {upa-√dhāv} Ā. (p. {-dhāvamāna}) to run##to soar RV. viii, 3, 21: P. {-dhāvati}, to run near, approach hastily##to have recourse to for assistance TS. ŚBr. TāṇḍyaBr. MBh. R. BhP. &c
e59igr
rrwqi4
yszk01
lyii08
w1fnvw
0tjad5
1ybkxh
qfujgg
pc5nqo
384v90